Ve zbrusu novém rozhovoru s Ultimate-Guitar.com


, bývalý PANTER a aktuální SAKRA JO bubeník Vinnie Paul Abbott mluvil o svém přístupu k bubnování a o tendenci mnoha mladších hudebníků „opravdu přebíjet“. Řekl: 'Jsou to bubeníci, kteří hrají pro bubeníky. Říká se tomu: ‚Podívej se na mě. Poslouchej, jak rychle můžu jít' — dudududududududu [ napodobuje ultra rychlý kontrabasový rytmus ]. Není tam žádná melodie, není tam žádná píseň a není tam žádný refrén. Prostě tě to nikam nevede, takže to pro mě nemá drážku.“



Pokračoval: „Myslím, že existuje spousta death metalových nebo doom metalových chlápků, kteří v tom tak či onak nacházejí drážku. David Vincent z MORBIDNÍ ANDĚL je můj dobrý přítel a říká: 'Jo, brácho, je v tom skvělá drážka. Jak tomu říkáš? — výbuch, člověče. Jen jsi to ještě nenašel.“





'Dokážu ocenit lidi za to, že jsou schopni jet levou rukou tak rychle, člověče.' Ale já prostě nemůžu groovovat do toho rytmu. Omlouvám se. Je to jako když někdo zametá podlahu nebo co – tik tik tik tik tik. Prostě se mi to moc nezasekává. Raději bych slyšel [ John ] Bonham než někdo zametá podlahu. Víš?'





Vinnie Paul dodal: „Jednou z mých filozofií o hraní na bicí je, že pokud to opravdu rozeberete, je pravděpodobně jen asi 10 nebo 12 procent lidí na tomto světě, kteří jsou ve skutečnosti hudebníci, kteří rozumí tomu, co je součástí tvorby písně. Ostatní lidé jsou jen posluchači a cítí groov a rytmus a to je to, co je posouvá, a to je to, co je přiměje, aby řekli 'To je zasraná 'kopavá písnička'.



'Jako bubeník vždy přistupuji k věcem jako: 'Chci hrát jen tolik, aby to ostatní bubeníky zaujalo, ale ne tolik, aby to průměrnému posluchači přerostlo přes hlavu.' To je místo, kde si myslím, že mnoho z těchto kluků dnes prostě říká: ‚Jsem bubeník, člověče. Koukni na to. Tady je moje lízání. Právě jsem se naučil tento nový buben lízat. Prostě to celé vybuchnu.“ Je to jako: 'Člověče, musíš tu píseň nechat dýchat.'

'Metalovým dětem se to nebude líbit, ale proto se to kapele líbí DEF LEPPARD naživo to zní tak zatraceně skvěle, protože v jejich hudbě je tolik prostoru – kopy, virbl, bum – a věci se opravdu hýbou a všechno to s ostatními jiská. Je to vzrušující a zní to skvěle a můžete tu píseň zpívat. Není to přehnané. Myslím, že jsme to udělali s PANTER a všechny kapely, kterých jsem byl součástí; dokázali jsme najít způsob, jak dostat ten prostor v hudbě a opravdu to nepřehánět. Myslím, že byly chvíle, kdy jsme udělali věci, které byly opravdu přehnaně agresivní a super badass, pokud jde o rychlost a tak dále, ale pak se to všechno vrátilo do rytmu.“