Po většinou dobře přijatých 'Anděl odplaty' to dokázal JUDÁŠ KNĚZ mohli těžit z vlastní minulosti pro přívětivé, i když stěží klasické, pro fanoušky ztvárnění jejich bývalé slávy, budoucnost byla jak dokořán, tak blízko k veteránské britské metalové kapele. Zdálo se, že jsou konečně doma ve své kůži a je méně pravděpodobné, že se budou honit za zcestnou představou o tom, co metalový svět dělá ve snaze působit aktuálním dojmem. Přesto tato parta znovu sešlapaných přátel většinou posouvá hranici 60 let, což dodává pocit naléhavosti všem projektům na zadním vypalovačce toho, co je stále impozantně hlasitým heavymetalovým počinem.



Vstupte KNĚZ První koncepční album a výlet do říše, kterou, jak se zdá, navštěvují z čistě uměleckých (nebo možná dědictví) důvodů. Není to tak, že by tyto velké metalové opery byly v undergroundu novinkou (ve skutečnosti to nikdo nechce prozradit Rob, Glenn, K.K., Scott nebo Ian že kapela AVANTASIE natočili přesně totéž koncepční album před několika lety). Je zřejmé, že existují statisíce fanoušků, pro které to bude novinka a KNĚZ zaslouží uznání za to, že v tak dlouhé době své legendární kariéry zkusili něco, co nikdy předtím neudělali. To je obrovský odklon, jeden jen naznačený na předchozích písních jako 'Loch Ness' a 'Catedral Spires' — pomalejší, majestátnější, se spoustou akustiky a velmi malým množstvím jisker z džínoviny a kůže. Je to víc, troufám si říct, důstojný KNĚZ — jeden, který se zabývá vážnými a mystickými koncepty a divadelním tempem, spíše než tříminutovým vkusem popové písně.





Ale je to dobrá věc? Jsou tu rozhodně vzrušující momenty, jako je vzrůstající crescendo sedmiminutovky 'Odhalení' , ale buďme zde upřímní. Nedíváme se JUDÁŠ KNĚZ pro bojová tempa a bombastické hrdinství plné strun. Akcie kapely v obchodě byly vždy energie , z napjatého napětí písní jako 'Rozparovač' a 'Hříšník' k neúprosnému útoku 'Lék proti bolesti' . Dokonce i jejich popovější písně, 'Porušení zákona' a 'Zamířit na dálnici' momenty, jsou naplněny pohybem vpřed, který z nich dodnes dělá rozhlasovou klasiku. Těžko se to polyká KNĚZ vyměňovat to všechno v tomto bodě hry za tolik těžkopádné majestátnosti a trýznění Andrew Lloyd Webber malárie.





Pojďme na věc — 'Nostradamus' je koňská pilulka. Je to nafouklé a těžkopádné, občas zajímavé a skřípe to s přehnanou přesností – možná by je to sundat z pevného disku a hrát trochu naživo by je trochu uvolnilo nebo dalo Tipton a Downing perspektivu uvážlivě upravit tohoto mamuta až do jediného alba. Je to dokonale nahrané a smíchané, samozřejmě, zaplavené velmi důležitě znějícími strunami a doplněné Rob Halford 's vyzrálé, ale silné, vokály. Ale když se můžete dostat přes disk jedna a jít z něj 'Proroctví' na 'Dobytí' bez pocitu, že se rozhoupáváte, je těžké udržet zájem. Jediný bonafide zadák na disku jeden je 'Pronásledování' ... úplně poslední píseň!



odstoupila královna Alžběta

Neuvěřitelně to jde na disku dva z kopce. Pokud tyto bubny nejsou naprogramované, vsadím o to peníze Scott Travis měl přísný rozkaz neodchylovat se od původních dem – to strnulé, nešikovné hraní nezní nic jako obvyklý mužský útok. A písně, i když jsou občas vyzdobeny zajímavými kytarovými rozmachy, příliš často se utápí ve své vlastní důležitosti a falešných strunách, ponořených pod dusivou tíhou Big Epic Statement KNĚZ láme si vaz udělat. Kapely napříč metalovým spektrem, od KAMELOT na QUEENSRŸCHE na SLEPÝ STRÁŽCE , byli schopni vytáhnout masivní, kariéru definující příběhové oblouky, aniž by to uvízli v pompéznosti, ale v tomto stylu jsou léta. KNĚZ Zkoušejí si to jako novou koženou vestu, třicet let své kariéry, a prostě to nesedí. Přejít na skladbu 'Naděje' , na disku dva, a jen čekat Halford zpívat 'naděje... v mém heaaaaart' jako by už uvolňoval místo na poličce Tony cena. Tento okamžik zapouzdřuje šokující změnu směru a ten velkolepý, přehnaný nepořádek 'Nostradamus' je druh záznamu, který zapadá do KNĚZ kánon tak špatně, to dělá 'Demolice' a 'Ram It Down' vypadají jako dobré kariérní kroky.

Buďme spravedliví – ne všechno je úplná katastrofa. 'vize' je bezútěšná, nervózní písnička, když to není šmrncovní v pianu a vysoké Broadwayi, a hnací, zlověstný riff protíná slop pro klasické chmurné střední tempo. KNĚZ okamžik. 'Pronásledování' a hlavní část 'Nostradamus' , píseň, naprostý rip, a můžete dokonce vytvořit případ pro baladu 'Ztrácená láska' být návratem k 'Hřích za hříchem' dní. Ale prostě není žádná obrana 'Nové začátky' , s jeho mrzutým melodramatem, nebo směšným italským sborem 'Pestilence and Mor' , nebo brief Halford -tak jako- Klauni křičí těsně předtím, než titulní skladba ztěžkne. Jakkoli je většina těchto věcí převařená, prostě není zajímavý — je to jakoby Nostradamus , ten chlap, byl tak neodmyslitelně zajímavý, že psát refrén jako 'Jsem Nostradamus!' vypadalo jako vše, co bylo potřeba. Řádky jako 'využil den / je tady, aby zůstal!' jsou prostě trapné, řinčící rýmy kapely, která nikdy nebyla skvělá, se od začátku třese celým textem a teď zkouší stejnou taktiku měsíc/červen/lžíci, která nám přinesla 'Hot Rockin' a 'Metal Meltdown' v jednom z nejzajímavějších historických životopisů.

S omluvou EXODUS , JUDÁŠ KNĚZ vytvořili jednu pohádkovou katastrofu 'Nostradamus' . Bohužel pro ně délka alba a naprostá metrická tonáž strun nedělají album skvělé. Oblékli třetiřadou broadwayskou show do nánosů heavymetalového alba, zaměnili kvantitu za kvalitu a vrhli na posluchače bombast, až zbyla jediná emoce, jen neurčitě podrážděná únava. Jak jsem již uvedl, existuje několik dobrých písní a spousta chytrých kousků ušních bonbónů a působivé kytarové frippery – ale tohle je ten druh desky, na kterou budete hrdí, že jste jednou přežili, a ta, která“ Rychle se začne usazovat prach vedle zbytku mnohem působivější diskografie kapely. Pokud jste tvrdohlavý KNĚZ fanoušek, 'Nostradamus' bude se cítit jako sametově lemovaná kopa do koulí, a pokud máte rádi dlouhá a složitá koncepční alba, už uctíváte tucet kapel s větším talentem pro realizaci takového projektu.



Což vyvolává krutou, ale nevyhnutelnou otázku: jaký to mělo smysl?

-------------------------------------------------- -------

Keith Bergman diskutoval o jeho kontroverzním názoru 'Nostradamus' ve vydání z 21. června 2008 'Klasická metalová show' . Keith mluvil s hostiteli Neeley a Chris Akin | a přijímal hovory od posluchačů téměř hodinu. Podívejte se na audio níže.

'Klasická metalová show' můžete živě slyšet každou sobotu večer od 21:00. do 3:00 EST v cmsradio.net .